Hra civilizace spatřila světlo světa na počátku 90. let. Originální verze byla určena pro operační systém MS-DOS, nicméně se díky své popularitě dočkala masivního rozšíření i pro další platformy, jako Atari ST, Amiga, N-Gage apod. a také dalších pokračování až po Civilizaci 5.

Budování vlastní mocné říše od starověku až po kosmické války

Jedinečnost této počítačové hry spočívala především v tom, že měl hráč možnost ovládat jím zvolený národ od úplného vzniku (rok 4000 př. n. l.) do současnosti, resp. budoucnosti. Nevýhodou byla absence multi-player módu, nicméně i přesto tento drobný nedostatek získala tato strategie brzy širokou základnu věrných fanoušků. Není proto jistě překvapením, že se Civilizace I. Pravidelně umisťuje mezi nejlépe hodnocenými hrami všech dob.

Jak Civilizaci I. hrát a vyhrát

Hráč začínal hrát za svůj národ v době, kdy ještě neexistovala žádná města a veškerá „civilizace“, kterou hráč ovládal, sestávala z jediného osadníka. Postupem času se, díky získávání nových technologií, růstu populace a stavbě nových budov věnuje i soupeření, tzn. bojům s ostatními, konkurenčními národy a říšemi. Hráč v civilizaci staví budovy, produkuje vojenské a nevojenské jednotky a díky tomu ovlivňuje spokojenost obyvatel, která je též nezbytnou součástí pro další pokrok. Velmi zajímavě je řešeno vítězství ve hře. Jedním ze způsobu je v obdobných hrách „tradiční“ zničení ostatních civilizací, novinkou je však dosažení poslední, „moderní“ doby s nejvyšším skóre ze všech národů a poslední variantou jak vyhrát je dosažení hvězdy Alpha Centauri.

Zapomenuta by neměla zůstat ani skutečnost, že díky svému fenomenálnímu úspěchu se stala, kromě již výše zmiňovaných čtyřech pokračování, počítačová hra Civilizace předlohou mnoha dalším hrám. Namátkou lze mezi nejznáměnjšími jmenovat, dnes již rovněž legendární, Age of Empires, které se taktéž dočkali několika pokračování, Cossacks, zasazených do éry 17. až 19. století apod.